|
|
Analysis of stylistic features in English and Czech radio debates
Neubauerová, Alena ; Dušková, Libuše (vedoucí práce) ; Malá, Markéta (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá stylisticky příznakovými prostředky ve dvou rozhlasových debatách: pořadu BBC Radia 4 nazvaném Any Questions? a českém Speciálu Martina Veselovského, pořadu vysílaného Českým rozhlasem 1 na stanici Radiožurnál. Stylisticky příznakové jsou ty prostředky, jejichž výskyt je omezen na určitý kontext. V případě této diplomové práce jsou tím kontextem námi analyzované debaty vysílané veřejnoprávními institucemi. Prostředky, které jsou v průběhu analýzy označeny za příznakové, jsou popsány na morfologické, syntaktické a lexikální rovině, rozděleny do kategorií podle funkce a následně identifikovány jako spisovné či nespisovné. Zatímco se některé příznakové prostředky vyskytují v obou zkoumaných jazycích, některé jsou charakteristické jen pro jeden z jazyků, neboť jazykové systémy češtiny a angličtiny se navzájem liší. Zkoumána je také četnost výskytu jednotlivých prostředků. Z těchto a dalších zjištění je potom vyvozen závěr o tom, do jaké míry mohou být obě debaty označeny za neformální.
|
|
|
Projev průvodce cestovního ruchu
Pecháčková, Veronika ; Palkosková, Olga (vedoucí práce) ; Chejnová, Pavla (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou projevu průvodce cestovního ruchu z hlediska jednotlivých jazykových rovin. Téma bylo vybráno z důvodu, že autorka práce studovala cestovní ruch na střední škole a s činností průvodce má i praktické zkušenosti. Dalším důvodem byl fakt, že tato problematika nebyla dosud podrobně zpracována. Práce kromě činnosti průvodce a jeho neverbální komunikace zpracovává především jeho projev z hlediska pěti jazykových skupin - foneticko-fonologické, morfologické, lexikální, syntaktické a stylistické. K analýze byly použity čtyři video-nahrávky zachycující skutečné projevy průvodců na hradě či zámku. Výsledkem práce je formulování specifických rysů, jimiž se projev průvodce cestovního ruchu vyznačuje. Tyto rysy jsou doplněny ještě několika body, jež představují doporučení pro každého průvodce cestovního ruchu a jeho správný a efektivní výklad.
|
|
|
Žáci, jazyk, komunikace. Postoje žáků druhého stupně základních škol ke spisovné češtině
Josífková, Lenka ; Šebesta, Karel (vedoucí práce) ; Chromý, Jan (oponent)
Bakalářská práce Žáci, jazyk, komunikace Postoje žáků druhého stupně základních škol ke spisovné a obecné češtině Lenka Josífková Abstrakt Práce empiricky zkoumá postoje žáků na druhém stupni základních škol ke spisovné a obecné češtině. Vychází ze sociolingvistické teorie postojů k jazyku v anglickojazyčné literatuře a z pojetí postojů v české lingvistice. Klíčovými pojmy jsou teorie jazykové kultury, její vývoj a kritika. Ty směřují k vymezování vzájemného vztahu spisovné a obecné češtiny. Součástí teoretického základu práce je také popsání použitých metod a technik empirického výzkumu. V druhé části práce je představen vlastní výzkum, který probíhal ve dvou fázích: provedení dotazníkového šetření a následná interview se žáky. Výsledky výzkumu ukazují, že postoje ke spisovné a obecné češtině se liší. Praha 2015 Vedoucí práce: prof. PhDr. Karel Šebesta, CSc.
|
|
|
Analysis of stylistic features in English and Czech radio debates
Neubauerová, Alena ; Dušková, Libuše (vedoucí práce) ; Malá, Markéta (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá stylisticky příznakovými prostředky ve dvou rozhlasových debatách: pořadu BBC Radia 4 nazvaném Any Questions? a českém Speciálu Martina Veselovského, pořadu vysílaného Českým rozhlasem 1 na stanici Radiožurnál. Stylisticky příznakové jsou ty prostředky, jejichž výskyt je omezen na určitý kontext. V případě této diplomové práce jsou tím kontextem námi analyzované debaty vysílané veřejnoprávními institucemi. Prostředky, které jsou v průběhu analýzy označeny za příznakové, jsou popsány na morfologické, syntaktické a lexikální rovině, rozděleny do kategorií podle funkce a následně identifikovány jako spisovné či nespisovné. Zatímco se některé příznakové prostředky vyskytují v obou zkoumaných jazycích, některé jsou charakteristické jen pro jeden z jazyků, neboť jazykové systémy češtiny a angličtiny se navzájem liší. Zkoumána je také četnost výskytu jednotlivých prostředků. Z těchto a dalších zjištění je potom vyvozen závěr o tom, do jaké míry mohou být obě debaty označeny za neformální.
|
|
|
Zpravodajství ČT a spisovná výslovnost
Augustinová, Tereza ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Kučera, Štěpán (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na analýzu spisovné výslovnosti v mluveném projevu profesionálních mluvčích zpravodajského pořadu České televize Události. Toto veřejnoprávní médium bylo vybráno, protože ve svých kodexech garantuje vysokou jazykovou úroveň a jelikož je jejím profesionálním mluvčím připisována funkce řečových vzorů. Základním cílem práce je analyzovat postavení hovorové spisovné češtiny a spisovné češtiny v současném mediálním diskursu. Toto téma reflektuje diskuzi o postavení obecné češtiny. Práce pojednává o příčinách vzniku této diskuze a nastiňuje důsledky, které by vyvolalo postavení obecné češtiny jako prestižní národní variety. V teoretické části jsou obecně shrnuty základní pojmy a souvislosti, které se pojí k tématu. Praktická část obsahuje popis sledovaného materiálu a postup analýzy. Analýza odhaluje nedostatky profesionálních mluvčí na pozadí ortoepické normy a charakterizuje jejich možné příčiny a důsledky. Nejčastěji vyskytovanými nenormativním odchylkami byly nedostatky v kvalitě a kvantitě vokálů, nenormativní realizace spojení samohlásek jako asimilace způsobu a asimilace místa, nenormativní znělostní asimilace, chybná intonace koncových a nekoncových větných úseků a opomenutí slovního rázu a přízvuku.
|
|
|
Projev průvodce cestovního ruchu
Pecháčková, Veronika ; Palkosková, Olga (vedoucí práce) ; Chejnová, Pavla (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou projevu průvodce cestovního ruchu z hlediska jednotlivých jazykových rovin. Téma bylo vybráno z důvodu, že autorka práce studovala cestovní ruch na střední škole a s činností průvodce má i praktické zkušenosti. Dalším důvodem byl fakt, že tato problematika nebyla dosud podrobně zpracována. Práce kromě činnosti průvodce a jeho neverbální komunikace zpracovává především jeho projev z hlediska pěti jazykových skupin - foneticko-fonologické, morfologické, lexikální, syntaktické a stylistické. K analýze byly použity čtyři video-nahrávky zachycující skutečné projevy průvodců na hradě či zámku. Výsledkem práce je formulování specifických rysů, jimiž se projev průvodce cestovního ruchu vyznačuje. Tyto rysy jsou doplněny ještě několika body, jež představují doporučení pro každého průvodce cestovního ruchu a jeho správný a efektivní výklad.
|
|
|
Spisovnost a nespisovnost v psaných žákovských projevech
KŘIVSKÁ, Alžběta
Tato bakalářská práce se nazývá "Spisovnost a nespisovnost v psaných žákovských projevech," zabývá se nestandardními prvky v psané podobě žákovských textů. Bakalářská práce je rozdělena do dvou hlavních částí, první část je teoretická, pojednává o rozdělení jazyka na spisovný a nespisovný, zabývá se mluvenou a zejména psanou formou jazyka a charakteristikami obou forem. Shrnuje nejdůležitější poznatky o chybovosti v psaných projevech žáků. Druhá část je praktická, je zpracována na základě výzkumu a následné analýzy psaných projevů žáků šestých tříd. Cílem této práce je charakterizovat žákovské slohy z hlediska spisovnosti a popsat případné nespisovné jevy, pokud se v analyzovaných pracích vyskytnou.
|
|
|
Norma, úzus, spisovnost - srovnání přístupů k jazykové kultuře v ČR a ve Francii
ZAHRADNÍKOVÁ, Tereza
Diplomová práce se zabývá srovnáním přístupů k jazykové kultuře v České republice a ve Francii. V úvodní kapitole představuje vývoj koncepce normy a kodifikace v obou zemích z historické perspektivy. V českém prostředí se zaměřuje zejména na teorie Pražského lingvistického kroužku v jeho klasickém a poválečném období, v prostředí francouzském pak vymezuje pojem ?bon usage? a pojednává o úloze Francouzské akademie a jejím vlivu na charakter spisovné francouzské normy. Následně provádí rozbor současných trendů v oblasti jazykové kultury v obou zemích, přičemž se zaměřuje zvláště na problematiku vymezení spisovného jazyka, pojednává o jazykové situaci ve školách a představuje některé návrhy řešení, které mají situaci současné jazykové kultury zlepšit. V závěrečné kapitole vymezuje podstatné shody a rozdíly v přístupech k jazykové kultuře v obou zemích a naznačuje její směřování do budoucna.
|
host ::
RSS.